Sportovní klub PÉTANQUE
Hranice VI - Valšovice

Maraton republikových mistrovství, na které se čeští pétanqueři mohou těšit v následujících týdnech, odstartoval v Loděnicích turnajem trojic otevřeným všem bez rozdílů věku i pohlaví. O celkové prvenství se sjelo ucházet 67 trojic z různých koutů republiky. Omezený počet hřišť nedal pořadatelům jinou možnost, než zvolit hru ve skupinách na dvě prohry s „děravou 64 KO“, díky tomu většina favorizovaných a nasazených týmů odehrála jeden úvodní zápas a čekala je dlouhá pauza.

Poslední dva turnaje – mistrovství dvojic ve Vědomicích i CC Česko v Liblicích – se nepříjemně protáhly, proto se hráči obávali, aby se z toho nestál nepříjemný trend. V Loděnicích naštěstí k ničemu podobnému nedošlo hned ze dvou důvodů. Zaprvé měli pořadatelé štěstí, že se žádný zejména z pozdějších zápasů výrazně neprotáhl. Druhým důvodem byl perfektní výkon Jana Marhoula v pozici moderátora turnaje, jenž překonal i některé hráčské výkony. Marhoul celý den neopustil místo u červených zapisovacích tabulí a do mikrofónu bez oddechu hlásil, kdo, kde a s kým má zrovna hrát. Za nás tak získává ocenění MVP (tedy nejužitečnější hráč turnaje).

Úvodní kola vyřazovací části nepřinesla výraznější překvapení a většina „papírově silných“ týmů neohroženě kráčela od jednoho postupu za druhým. Například tým Pavla Hodbodě, který ještě minulý víkend teprve oslavoval narození nového potomka, uštědřoval jednoho nemilosrdného kanára za druhým a první body jim soupeři dali až ve čtvrtfinále.

K pikantnímu souboji došlo hned v „32 KO“ mezi letošním reprezentačním výběrem, tedy Milanem Haškem, Pavlem Hejlem ml. a Tomášem Stokláskem, s pozdějšími vítězi z Vrchlabí. Úvod vyšel bezchybně Brňanům a zdálo se, že silný vrchlabský tým se bude s turnajem loučit předčasně. V průběhu zápasu se však u Fighters projevila letošní absence soutěžních zápasů a tým Daniela Bílka zdolal prvního silného soupeře. Hned další ostrý test je čekal v následujícím kole, kde na ně čekal Ivo a Tomáš Michálkovi s Miroslavem Mužíkem. Výsledek utkání byl možná až překvapivě jednoznačný – 13:3 pro Vrchlabské.

Ve stejné fázi turnaje došlo i ke kurióznímu okamžiku, kdy jeden z protihráčů Jakuba Konšela osočil jeho tým se zajímavým dotazem: „A kdo z vás je teda to děvče? Dneska jsou to přece mixy!“ Poté, co si Konšel pro jistotu změřil oba své spoluhráče – Srnského a Resla – pohledem, vysvětlil svému soupeři, že o mistrovství mixů se nejedná. Tuto humornou situaci bylo toho dne zřejmě možné objasnit pohledem na předpověď počasí, která slibovala z rána vedro, v průběhu dne vedro a na večer místy vedro s dusnem.

Zatímco úvodní „KO“ souboje se obešly bez nečekaných výsledků, dále v turnaji se s nimi roztrhl pytel. Jiřina a Milan Demčíkovi s Milanem Kulhánkem porazili loňské obhájce – Alici Hančovou, Petra Fuksu a Jindřicha Kaucu. Jakub Konšel s Lubošem Srnským a Janem Reslem ve čtvrtfinále podlehli krumsínskému triu Janeček-Krpec-Faltýnek, což potvrdilo zajímavou letošní statistiku. Srnský byl totiž kometou sezony Robertem Janečkem letos vyřazen už počtvrté.

Neznalé mohla překvapit i výhra tria Trýzna-Šebek-Havel nad trojicí Hodboď-Grepl-Preuss M., jak jinak než 13:8. Ti, kdo však znají minulost Petra Trýzny alias Emila, vědí, že o žádné překvapení nešlo. Tohoto nového hráče nejlépe charakterizují některé legendy, které se s ním pojí – podle jedné z nich například v kopačkách na poli uhnal k smrti zajíce, jindy prudkou ranou holou rukou rozpůlil masivní stůl. „Vyhrát, když byl jejich soupeř na osmičce, pak pro něj nebyl žádný úkol,“ objasnil situaci šiřitel těchto pověstí Lubomír Srnský.

V prvním semifinále hraném ještě za světla na sebe narazil Bílkův a Janečkův tým. Vrchlabští měli lepší start a postupně si vybudovali náskok, který pak dotáhli do vítězného konce poměrem 13:9. To druhé mělo jednoznačnější průběh, když zkušený tým Jirky Koreše staršího, Radka Netušila a Jiřího Ondryáše přehrál vrchlabské černé koně v Trýznově vedení jednoznačně 13:2.

Finále slibovalo velkou bitvu. Triplet Bílek-Mašek-Brázda v minulosti několikrát stanul na bedně, ale titul jim stále chyběl. Korešův tým si navíc v úvodu zápasu příliš nevěděl rady s terénem. Úvodní pětka tak umožnila Vrchlabským uzmout oblíbený modrý kolíček na počítadle. V dalším náhozu již Vrchlabáci přeskočili osmičku povedenou poslední střelou za čtyři body. Zmar na plase ze strany Korešova týmu pokračoval i dále a již v třetím nahození měl Bílkův tým možnost ukončit zápas. Podařilo se dohodit pouze trojku na 12:0. Prohození pozic jejich soupeřům dodalo potřebný impuls a Korešův tým začal konečně předvádět, co umí, a dokázal stáhnout finále na 12:7.

„Prohrát finále na tři náhozy? Tak takhle bych se už dlouho nestyděl,“ komentoval stav zápase Radek Netušil. Pak se ale nepovedly dvě střely, Vrchlabští zužitkovali úvodní náskok do vítězného konce a začali hlasitě oslavovat. Pro Pavla Maška a Vladimíra Brázdu to jsou premiérové tituly mistrů republiky mimo klubovou soutěž. Pro Dana Bílka to není nic nového, ale je pravdou, že jeho triumfy jsou už poněkud vousaté. „Je to strašně důležité před tím Eurocupem,“ notoval si Pavel Mašek.

V zápase o bronzovou medaili byl nejlepším hráčem první poloviny zápasu David Faltýnek, který svými střelami a dohozy zařizoval přísun bodů na krumsínském počítadle. Od stavu 10:4 již ale netrefil skoro nic, což byla voda na vrchlabský mlýn. Mocné dotahování gradovalo za stavu 11:10 pro Krumsín, kde už ležela hráčům z Krkonoš na zemi dvojka a Petr „Emil“ Trýzna dřímal v rukou ještě dvě koule. První z nich se na body těsně nedostala, ale vzhledem k tomu, že byla čtvrtá, stačila jedna střela na konec. Ta však minula svůj cíl a když se v dalším náhozu nepodařilo ukončit zápas dvojkou ani Krumsínským, rozhodovalo se v posledním náhozu za stavu 12:12. Tam se Vrchlabští vyházeli na první kouli a bronz putoval do náruče Roberta Janečky, Davida Faltýnka a Miroslava Krpce.    J.G.

Výsledky:

1.
Daniel Bílek (1. KPK Vrchlabí)
Pavel Mašek (1. KPK Vrchlabí)
Vladimír Brázda (1. KPK Vrchlabí)

2.
Jiří Koreš st. (Havaj CB)
Radek Netušil (PCBD)
Jiří Ondryáš (Frapeco)

3.
Robert Janeček (Hrode Krumsín)
David Faltýnek (Hrode Krumsín)
Miroslav Krpec (Hrode Krumsín)