Sportovní klub PÉTANQUE
Hranice VI - Valšovice

Jirka Grepl sahal po vítězství v Náměšti.

Maximální počet čtyřicet osm tripletů se sjel na tradiční prestižní turnaj Chateau Náměšť na místní zámek. Turnaj byl již dlouho dopředu plně obsazen, ale přesto se do startovní listiny stihlo zapsat  řada valšovických hráčů. Tradičně se zde hraje ve skupinách bez časového limitu, takže v šestičlenných skupinách není mnoho prostoru na zaváhání. Postupují pouze dva týmy ze skupiny mezi šestnáct nejlepších.

Jirka Grepl se svými spoluhráči bezezbytku splnil roli prvního nasazeného týmu skupiny a bez zaváháni si postup zajistil.

To to se bohužel nepodařilo Zbyňkovi Jakešovi a Lence Svobodové, které pro letošní rok doplnila Jana Krpcová. Ti ve druhém utkání smolně a nečekaně podlehli pražskému týmu z klubu Rodamiento a tato porážka se při vývinu skupiny ukázala jako rozhodující. Skončili nakonec ve skupině jako loni třetí.

Postup ze skupiny by byl asi mimořádným úspěchem pro další naše dva týmy. Chlapi Mirek Suk, Honza Ježíšek a Pavel Ondruška sice nějaká utkáni vyhráli, ale na postup jako před několika lety, to nestačilo. Dámy Eva Suková a Boženka Ježíšková doplněné Jirkou Metzkrem taky nezůstaly bez vítězství ve skupině, ale i zde by případný postup byl velkou senzací.

V závěrečných bojích tak valšovické barvy hájil už jen Jirka Grepl, kterého doplnili pro tento turnaj Franta Kaplánek a Luboš Srnský. Jirka si vzájemnou souhru v průběhu turnaje moc pochvaloval a postupně se prokousávali přes všechny své soupeře až do finále. Sebevědomá precizní hra je neopouštěla ani tam, když dostali pod obrovský tlak i současnou mužskou reprezentaci. Za stavu 12:5 již to vypadalo na brzký konec, ale reprezentanti měli možnost jako jediní využit možnost střídání  a to se ukázalo po příchodu Iva Michálka jako rozhodující. Reprezentanti natáhli délku náhozu až k desítce a na ruce Jirkova týmu se pomalu vkrádala nervozita, neboť  několikrát ještě mohli utkání zakončit , ale nepodařilo se. Vše vyvrcholilo až za vyrovnaného stavu 12:12, kdy vítěznou kouli mohl umístit Franta Kaplánek,ale i přesto že všichni moc toužili po vítězství, moment okamžiku nezvládl a tak z vítězství se po neskutečném obratu mohla radovat česká repre.

Ti kteří vydrželi v Náměšti až do těchto pozdních večerních hodin byli svědky skvělého dramatického finále, následného výbuchu radosti vítězného týmu, ale i obrovského zklamáni poražených. Po chvíli již však všichni převzali ceny z rukou ředitele turnaje Pavla Konečného, kterému patří dík za tento typ turnaje, který je svým systémem v sezóně jedinečným.

                                                                                                    Z.J.