Kapucínová koule
28.10.2014V Chrudimi nejlepší Řehoř s Šedivým z Frapeca
V den 96. výročí vzniku Československa se v Klášterních zahradách v Chrudimi konal jeden z letošních posledních turnajů v českém kalendáři, který nesl název Kapucínova koule. Nejlepšími byli nakonec 23. nasazení Miroslav Řehoř a Zdeněk Šedivý.
Hráčům se zjevně nechce končit sezona, a tak byla kapacita přihlášených už dlouho dopředu beznadějně naplněna. Pořadatelé dokonce ještě den předem spekulovali jak poskládat hřiště, aby vyhověli i dalším zájemcům, kteří se mezi 47 dvojic nevešli a hlásili se ještě i telefonicky či e-mailem.
Účastníky přivítalo krásné, ovšem velmi chladné ráno. Snad každý byl navlečen do zimního oblečení, pouze Peťa Tománek zřejmě po celý rok svůj pétanque outfit nemění, a jelikož to nebyl turnaj vyšší kategorie, jeho kraťasy nad kolena nevadily ani hlavnímu rozhodčímu. Předpovědi nakonec nelhaly a sluníčko v průběhu hry ukázalo, že i na konci října umí hezky hřát.
Po vynikající snídani, která opět zahrnovala mnoho druhů buchet a namazaných chlebů, si vzal slovo místní poslanec, který pétanque v Chrudimi fandí a podporuje jej. „Jsem rád, že je o tento inteligentní sport u nás ve městě takový zájem, vidím, že už nám jsou i Klášterní zahrady malé a budeme se nejspíš muset snažit najít pro další ročníky nějaké větší stejně reprezentativní místo,“ řekl poslanec.
Hrálo se čtyřkolovým švýcarským způsobem s postupem mezi 16 nejlepších, tudíž si každý tým mohl dovolit pouze jedno zaváhání.
Základní část překvapení nepřinesla, všichni favorité si postup celkem s přehledem pohlídali, pro nepostoupivší byl připraven „B“ turnaj, kde i slabší, ale za to sympatické týmy licencovaných i neregistrovaných mohly pokračovat v zápasech a hlavně podpořit dobrou atmosféru, která zde vládla po celý den.
O kulturní vložku se postarala Jiřinka Demčíková, když po naléhání Viléma Meduny krásně a procítěně do mikrofonu odrecitovala báseň o hoře Říp. Obohaceni o tento zážitek mohli hráči započít vyřazovací boje. Do semifinále už pod umělým osvětlením se probojovali Ivo Michálek s Šárkou Moosovou, kteří si ve svém zápase celkem rychle a jednoznačně poradili s manžely Demčíkovými. Druhé utkání už bylo daleko vyrovnanější, dramatičtější a hlavně o dost delší. Zhruba po dvou hodinách v něm nakonec zvítězili Miroslav Řehoř a Zdeněk Šedivý nad vrchlabskými Lubošem Bímem a Petrem Štěpánkem. Vrchlabáci pak vyhráli i boj o třetí místo, čtvrtí skončili Demčíkovi.
Finále se už hrálo v nepříjemné zimě. Od začátku se dostali do vedení khráči z Frapeca a přesnou hru předváděli celý zápas, a tak po výsledku 13:3 slavili vítězství. Ivoš Michálek se Šárkou Moosovou brali místo druhé. „Po našem rychlém vítězství jsme dlouho čekali na konec druhého semifinálového zápasu a zima už byla znatelná. Ve finále jsme byli ztuhlí, zmrzlí a hlavně soupeř hrál přesně. Ovšem s druhým místem jsem nadmíru spokojen,“ komentoval Michálek své stříbro. Vítězové si odnesli spoustu věcných cen a krásné vysoustružené dřevěné koule.
Valšovické učinkování na tomto turnaji vypadalo dlouho nadějně.Všechny tři naše dvojice postoupily po základní části do šestnáctky a vypadalo to, že se brzy potkají ve vzájemných soubojích. Bohužel nestalo se tak a postupně se rozplynula naděje na zisk netradiční trofeje.Tomáš Kutý s Ivošem Navalaným vypadli hned v prvním kole KO a v dohrávkách to dotáhli na 12.místo. Miluška Kutá s Petrem Tománkem skončili ve čtvrtfinále a celkově nakonec osmí. Prohra ve stejné části turnaje znamenala konec nadějí i pro Lenku Svobodovou a Zbyňka Jakeše a konečné šesté místo. Nutno poznamenat, že poslední zápasy o umístění jsme již z časových důvodů nehráli a vydali se na cestu domů.
Vypadá to, že se chrudimská část Havlíčkobrodského klubu s podporou Michala Habáska řadí k pořadatelům, kteří organizují turnaje pro lidi, kteří se dozajista budou rádi vracet. Všichni účastníci mohli na místě vidět tu spoustu práce a pečlivost při přípravách vydařeného turnaje.
T.K.